Indexy se využívají pro rychlejší vyhledávání setříděných informací. Zjistíte-li například, že daný dotaz běží pomalu a navíc prohází celou tabulku tzv. full table scan, je nasnadě vytvořit nad sloupcem, který je v klauzuli where index. Vývojáři mají snahu dělat indexy nad všemi sloupci a to není dobře. Sice se vám zrychlí vyhledání, ale naopak se zpomalí vkládání. Dále je potřeba se o indexy starat, dělat rebuild indexu, to znamená aktualizovat informace a to stojí také nějaký výkon a čas. Z tohoto důvodu je dobré zkontrolovat, zda jsou jednotlivé indexy využívány a nebo jsou zbytečné. Jeden ze způsobů je zapnout monitoring problémového indexu. Vytvořte si testovací tabulku, naplňte ji daty a nad ní vytvořte index. Můžete využít již vytvořených tabulek ve schématu Scott.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Ladění paměti Buffer cache |
|
Parametr db_cache_size je asi nejdůležitější z parametrů týkající se ladění paměti. Má také největší vliv na výkonnost serveru a to z jednoho důvodu. Při požadavku na data se nejdříve zkoumá buffer cache. Jsou-li data v paměti, je požadavek obstarán velmi rychle neboť se data čtou přímo z paměti. Tomuto čtení se říká logické čtení. Oproti tomu je fyzické čtení, ke kterému dochází v případě, že požadovaná data nejsou v paměti a je nutné je načíst ze souboru. Čtení z paměti je 100x rychlejší než čtení z disku, a proto je důležité nastavit správně buffer cache, tedy oblast kam se daná data ukládají. Snahou je přiblížit se ke 100% dat načtených z paměti. Ve skutečnosti toho nikdy nedocílíte, je ale dobré najít optimální velikost paměti tak, aby byla schopna poskytovat data pro běžnou sadu dotazů.
U OLTP databází se obvykle hodnota pohybuje kolem 97%.
Vzorec, který se pro výpočet používá je následující.
|
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
