Přepis rozhovoru z webu objevit.cz.
Ahoj Michale,
Předně bych rád poděkoval za možnost být takhle „objeven“ a zároveň bych chtěl pozdravit čtenáře vašeho webu.
Začnu od druhé otázky. Má současná práce spočívá v podstatě v tom, že se svým klientům starám o databáze, ve kterých mají uloženy určité informace. Mým úkolem je zajistit, aby tyto informace měli vždy dostupné a pokud možno v co nejrychlejším čase. To je velmi obecně řečeno, co je prací databázového administrátora, ale ve skutečnosti to je celá řada věcí, co člověk musí znát nebo se doučit. A jak jsem se k tomu dostal? S databázemi jsem si hrál i v dřívějším zaměstnání, ale asi se to zlomilo poté, co jsem v roce 2004 nastoupil přímo do společnosti Oracle. Rád na tu dobu vzpomínám. To byl Oracle v ČR ještě malý a sešla se tam dobrá parta lidí, protože se zde začalo tvořit nové outsourcingové centrum. A pak to byla dlouhá klikatá cesta až k dnešnímu dni.
Ve škole se databáze přirovnávala ke kartotéce s různými přihrádkami, které obsakovali různé předměty. Já osobně však říkám, že databáze je softwarový produkt, který nám umožnuje ukládat různé typy informaci na jedno místo a z tohoto místa pak určitým způsobem umožnuje tyto informace/data opět získat a dále s nimi pracovat. Ona v podstatě databáze je i list papíru na kterém máš napsaný seznam svých DVD. Tato varianta je však značně nepraktická a proto se vše v éře počítačů přenáší do elektronické podoby a co v ní může být uložené? Cokoli. Účetní programy potřebují informace o dodavatech, odběratelech, fakturách, zboží. Ve výrovních halách roboti čtou informace o tom, jak se mají pohybovat. Banky o svých klientech, obchodníci potřebují ukládat data o chování potencionálních zákazníků, eschopy info o daném zboží. V databázi může být text, obrázky, videa, prostě cokoli, co by se někdy v budoucnu mohlo hodit.
Těch druhů je celá řada a většinou do je dáno různými dodavateli. Některé databáze ukládají data strukturovaně, jiné ne. Něktré databáze jsou zdarma, jiné stojí statisíce nebo milióny. Vždy je potřeba si rozmyslet, k čemu daná databáze má sloužit, jak bude využívaná, jak bude velká a co se od ní očekává, pak se zvolí nejvhodnější dodavatel softwaru a nainstaluje se to. Já osobně se specializuji na databázi Oracle, ale znám i MS SQL, PostgreSQL, MySQL. Setkal jsem se s Firebirdem, DB2 a teď koketuji i NoSQL a tzv big data.
Z praxe vidím, že role databázového administrátora/DBA je trochu opomíjená nebo se zkrátka jeho kompetence snaží přiřadit jiným lidem, kteří již ve firmě existují, jako jsou systémový administrátoři, vývojáři, technici atd. To je podle mě chyba. DBA je člověk, který musí detailně znát danou platformu, musí být schopen danou databázi nainstalovat, což nebývá tak složité, ale následně ji spravovat a ladit, neboť chování databáze se s přibývajícími daty, uživateli a nároky mění. Další věcí je, že DBA musí být schopný v případě havárie databázi obnovit, opravit. Musí umět komunikovat a pomoci vývojářům manažerům a dalším lidem, kteří k datům přistupují. Musí vědět co a kde kontrolovat.
Každý DBA pracuje jinak. Pokud to vezmu na sebe, tak já dávám velký důraz monitoringu, proto jsem vyvinul i vlastní nástroj TSMON, protože plno problémů se dá odhalit ještě dříve, než způsobí havárii. Tím myslím, zastavení databáze, poškození, ztrátu dat atd. Po kontrole řeším vzniklé problémy nebo pracuji na úkolech svých zákazníků. Mám-li chvíli čas, čtu blogy, zajímavosti z oboru nebo si něco zkouším. Do toho někdy jedu na schůzku ke klientovy nebo školím. Je to různé.
Jak jsem již řekl, nebylo to tak přímočaré. V Praze jsem začínal jako běžný ajťák, pak jsem dělal IT managera. Pak jsem se dostal do Oracle a zde prošel celou řadu pozic, ale rutina mě začínala ničit. Naštěstí jsem poznal, co je práce z domova a začal danou myšlenku prosazovat, to byl tak rok 2006. Nakonec jsem odešel a dělal pro českou společnost, ale v podstatě holandského zákazníka. Hodně jsem publikoval na webu a fórech Oracle. V té době jsem napsal odbornou knihu. Do toho jsem začal školit. Začali mě postupně oslovovat firmy s pomocí, až to přerostlo únosnou míru a já opustil zaměstnání. Risknul jsem práci na živnost a teď tak pracuji již 7 let.
Pokud jsem dělal jednu společnost, po 3-4 letech jsem se začal nudit a práce mě nebavila. Rutina a monotonost mě nebaví. Teď dělam různé věci, protože, co klient, to specifická konfigurace. Různé problémy a projekty. Nenudím se a zaroveň si rozšiřuji znalosti a to co u jednoho vyřeším, pak u druhého zužitkuji.
Jak kde a jak pro koho. Platí to u každé profese. Jako zaměstnanec může DBA vydělat 40-120tis Kč, bude-li pracovat v EU nebo US, pak klidně 200tis kč a více. Záleží to na praxi a zkušenostech. Jako živnostník to je podobné. S tím rozdílem, že musíte dělat kompromisy. Práce 10h denně nebo v zahraničí nebo pod nějakou outsourcingovou společností, která vám dá nižší hodinovou sazbu. A to mluvím o práci na full time.
Já to mám ještě těžší, ale vím proč to tak chci mít. Pracuji pro různé klienty a to od 4h/měsíc po několik dní. Vždy přesně na míru dané společnosti a je to oboustraně výhodné. Mají profesionála 24×7 na tel a zaplatí zlomek z toho, co by zaplatili zaměstnanci nebo konzultantovi přes outsourcingovou společnost. Přímý vztah já a zákazník.
Dost produktů je zdarma i když s omezením. Pokud má být databáze dostupná 24×7 v clusteru o velikosti xTB, je potřeba vyřešit celou řadu konfliktních situací. Je to hodně programování a kvalitní software je velmi složitý, umí celou řadu úkonů a to prostě stojí peníze. Co si budeme říkat, Oracle je nejdražší, ale taky je nejpoužívanější. Osobně si myslím, že by to mohlo být levnější, odrazuje to dost klientů.
V dnešní době bych řekl, že stovky GB je průměr, ale pracoval jsem na několika TB(tera byte). Druhou věcí jsou datové sklady a zde není problém x100TB. Software pracuje skoro stejně, nerozlišuje velikost, ale důležité je jaké dotazy se v databázi pouští a kolik uživatelů v ní pracuje. To se pak musí ladit. Něco jiného jsou big data, tedy řády PB (peta byte) a to se již nepoužívají databáze, ale jiné techniky, jak data získat.
Popsat? To by bylo hodně technické. Pokud se bavíme o velkých databází, ale ne ještě o extrémně velkých, pak smyslem je obrovské tabulky rozdělit a k tomu se používá partitioning. Zmenšit objem dat například různými druhy komprimace. Nebo prostě část dat odlévat jinam. Je to případ od případu a nedá se to generalizovat. U big data pak existují různé způsoby, jak velká data zpracovávat, třeba Hadoop.
To není přesné. Cluster databázi nerozděluje, ale bavíme-li se o RAC (real application cluster), tak to znamená ze máme více serverů/nodů přes které se přistupuje do jedné sdílené databáze.
Samozřejmě lze část databáze přenést jinam, třeba jednu partiton nebo konkrétní schéma nebo prostě jen velkou tabulku, ale to již přenášíme do jiné databáze. Třeba data z provozovny do datového skladu.
Velikost databází již několik let po sobě roste exponenciální řadou, takže databáze se budou spíše zvětšovat. Na co se klade velký důraz je toto velké množsví dat umět využít. Získat přesně ten vzorek , co chcete. Tyto analytické nástroje teď zažívají boom. Datové sklady, ETL transformace atd. Obecně BI (business inteligence) je trend. Další skloňované slovo Big data a pak non-SQL databáze. HW je kapitola sama pro sebe. Kvalitní diskové pole a SSD disky udělá hodně práce, ale výborné řešení jsou tzv Engineered systémy od Oracle, Exadata, Oracle database appliance a samozřejmně cloud. Implementoval jsem to u několika zákazníků a musím říci, že se to dobře spravuje. Vyšší počáteční investice se vyplatí.
Jen bych podotknul, že nejsem obchodník Oracle, ale říkám to z vlastních zkušeností od zákazníků.
Já pracuji na tom nejrozšířenějším a tím je Oracle, dále to jsou MS SQL, Sybase, DB2, MYSQL, PostgreSQL, Teradata, Firebird, Berkeley atd..
Ceníkové ceny jsou jedna věc, ale klient vždy dostaně slevu a ceny se vypočítavají různě. Sleva klidně 30%, není tak neobvyklá. Záleží na edici databáze, počtu CPU/cores, platforma, doplňkové komponenty atd. Propočet ceny je poměrně složitý a vždy individuální.
Mluvím-li za Oracle, tak XE edice zdamra, SE edice kolem 140tis kč za CPU a EE cca 1mil kč za core. Více přímo na shopu.
To je těžké říci. Koupíte-li si drahý HW, pak cena za DBA je minimální. Vezmete-li za vděk free edicí, tak vše ostatní stojí víc. Software může a nemusí být drahý. Licence jsou jednorázová platba, ale pak se platí za support dodavateli dle počtu let a to je docela drahé. Záleží jaké komponenty potřebujete a kupujete. Ale platba za lidi, je to nejnižší obecně.
Je jedno jakou platformu si zvolíte, je to víceméně stejné.
Je však potřeba si uvědomit, že máte-li databázi na které je závislý provoz celé firmy a hodinová nedostupnost znamená ztrátu několik desítek ticích euro, pak zaplatit si specialistu na databázi se vyplatí.
Nevědomost. Většina společností se kterými jsem přišel do styku databáze vůbec nesleduje. Dodavatel nainstaluje vlastní aplikaci i s databází a tím to končí. Nikdo pak neví, co se v databázi děje a až nastane problém, pak se všichni diví a narychlo se hledá někdo, kdo to opraví. Pro tyto společnosti/úřady jsem vyvinul nástroj TSMON, kdy jim mohu jejich databáze denně kontrolovat. Většině problémů se dá předejít včasným monitoringem.
Druhou věcí jsou zálohy, špatně nastavené nebo neověřené a to se pak klient diví, až je potřebuje po havariii disku a nejsou k dipozici.
A pak staré verze, nezabezpečené, volně dostupné komukoli.
Samozřejmě, že se dá databáze hacknout a čas od času se to objeví v mediích. Ono to nemusí být ani tak složité. Je dokázáno, že nejčastěji data z databáze odcizí interní zaměstnanec. Takže nejsou-li správně nastavena oprávnění přístupu na databázový server, potažmo do databáze, pak může téměř kdoli přistupovat k citlivým údajům. Je potřeba zkontrolovat jednotlivé účty, hesla, práva. Druhou věcí jsou útoky zvenčí a to bývá pak problém aplikací, které nejsou zabezpečené. Jedná se o útoky SQL injection, kdy se podsouvá příkaz přímo do url adresy, takže by to měla filtrovat aplikace. Obecně platí, že byste měli mít databázi na nejvyšší verzi nebo mít tu vaši napatchovanou na poslední patchset a naaplikované veškeré bezpečnostní záplaty. Přístup do databáze jen povolení a ostatní minimum práv a to i dodavatelé aplikací. Důležité je také auditování, tedy sledování kdo a kam přistupoval. Kdo pracuje s citlivými údaji, mělo by to mít podle standardů. Data se pak mou i různě šifrovat, ale to je na delší povídání.
Ano i zabezpečení databáze je jedna z oblastí, kterým se věnuji. Nastavení správných pravidel auditování, kontrola účtů, přístupů tzv. Hardering. Zrovna nedávno jsem to nastavoval pro jednu bankovní instituci. Ale je potřeba zmínit a uvědomit si, že databáze je jen část systémů, pak tu jsou vlastní OS, aplikace, aplikační servery, firewally atd. Celá řada komponent, která by měla pro kontrolou jako celek.
Určitě. Specializace existují. Já třeba se specializuji na vysokou dostupnost, tedy zajištění provozu databází v režimu 24×7. Tedy správa clusterových řešení, nastavování DR (disaster recovery, standby databáze), různé replikace a hlavně práce s RMAN (recovery manager). Zálohování, obnovování, klonování a další migrace či upgrady. Třetí oblastí je ladění a to jak ladění databáze samotné, tak třeba konkrétní SQL dotazy a samozřejmně bezpečnost. Je však potřeba mít komplexní znalosti a znát souvislosti, aby jeden krok neměl degradující vliv na něco jiného.
Když mě firma osloví, tak většinou má nějaký problém a chce ho řešit. Některé jsou uvědomělé a osloví mě na kontrolu, health check, abych databázi zkontrolovat a doporučil vylepšení. S klienty, se kterými pracuji dlouhodobě máme spíše přátelský vztah a dělám, co je potřeba. Vím, se se má a oni na mě přenesou zodpovědnost. Já jim pak dávám vědět, co jsem udělal, co je potřeba udělat. Do toho chodí nějaké požadavky z venku, takže se to nabaluje.
Jasně, používají-li Oracle, tak hledají specialistu na Oracle a ne MS SQL, ale jednoznačně je tlak na cenu. Firmy hledají supermana, co zná vše, ale hodlají mu zaplatit jako absolventovi. Snažím se pomoci každé společnosti, ale když vidím, jak mají komplexní infrastrukturu, tedy co vše by měl člověk znát, OS, databáze, aplikační servery, vlastní ERP atd a pak mu řeknou, že jeho hodinovka je max 800Kč, tak jim popřeji štěstí a ani se o to nesnažím. Tyto firmy jsou mimo realitu.
Dále je potřeba rozlišit, jestli se jedná o práci na pracovní úvazek nebo kontrakt. Zaměřím-li se na kontraktory, pak záleží, zda-li vás ke klientovi dostane nějaký zprostředkovatel nebo tam jdete napřímo. Já chodím na přímo, tedy jsem levnější o danou provizi outsourcingové společnosti. Je to těžší, protože do velkých společností se napřímo těžko dostanu. Na druhou stranu mě to tak nevadí, protože tu je plno instutucí, které by mou pomoc potřebovali a já jim jsem schopen a ochoten pomoci.
Dnes, když mě někdo osloví, tak již ví, kdo jsem, co umím a co dělam. O to je jednoduší se bavit přímo o požadavcích klienta a je-li z jejich strany ochota a vůle domluvit se, tak se vždy domluvíme. Pro mě cena není hlavní kritérium, daleko více vnímám lidi se kterými bych měl spolupracovat.
Standardně 24×7 nepracuji, snažím se chránit svůj čas pro rodinu (žena a 2 kluci), ale co si budeme říkat, když mě klient zavolá nebo se má udělat něco věčer/víkendu neodmítnu. Dřív jsem držel 2 roky 24×7 v kuse a málem jsem se zbláznil, už to nechci.
Ono záleží, někdy je potřeba firma kvůli zastupitelnosti nebo různým pojistkám. Nicméně firma jsou lidé, kteří tu práci musí vykonat úplně stejně jako živnostník, s tím rozdílem, že firma je dražší, protože musí platit další náklady okolo, které živnostník neřeší.
Každopádně i já mám založené s.r.o. právě pro takové případy i když to je spíše sdružení různých specialistů pod jednou hlavičkou firmy.
Jednání s živnostníkem, je snadnější než s firmou a jde-li o různé právní pracovní rámce, tak se dají řešit dohody, práce na částečný úvazek, takže vždy existuje cesta. Důležité je, aby se na začítku vyjasnilo, co je potřeba a předešlo se dohadům v již probíhající spolupráci.
Jak kdy, jedná-li se o projekt, pak hodinově. Je-li potřeba udělat konkrétní úkol, třeba upgrade, tak úkolově.
Se svými klienty to mám tak, že máme rámcovou smlouvu na počet hodin měsíčně a během toho dělám, co je potřeba a fakturuji pak skutečně odvedenou práci. Je-li to mín hodin, dají se převést do dalšího měsíce, je-li to víc, tak to muselo předtím projít schválením od klienta. Ty rámcové hodiny mám, abych věděl, kolik hodin měsíčně mě zbývá volných na nárazové nebo nepředvídatelné události nebo školení či workshopy. A taky abych třeba pohlídal děti, když jsou nemocné a manželka nemůže.
Nemyslím si. Na LinkedInu jsem dlouho a mám tam přes 5000 kontaktů, ale nikdy jsem přes něj nezískal zakázku. Spíš to je další forma životopisu online. Co se týká webu, tak těch jsem měl více. Třeba můj první blog asktom.cz dle vzoru Oracle Guru Toma Kyte asktom.oracle.com. Psal jsem tam své postřehy, příklady a měl jsem tam přes 500 článků, ale 2x mě to hackuli a smazali a já neměl zálohu, jaká ironie. Pak jsem měl hlavní stránky http://www.oracledba.cz, ale to mě zase napadli právníci od Oracle, že to nemohu používat, tak jsem to prostě hodil na doménu http://www.tomas-solar.com a začal ji budovat. Weby pro mě vždy sloužili jako online knowledge base, kam jsem si psal, co a jak jsem dříve vyřešil. Lidé na ně začali chodit, protože řešili podobné problémy, pak jsem tam začal vkládat videa, nahraná školení a další užitečné věci, takže se základna rozšířila. Na to, že je to docela úzká specializace a navíc v českém jazyku, tak kolem 60-100 přístupů denně je dobrý. A to tam chodí i lidé ze zahraničí. Nevím, možná udělám i anglickou mutaci, ale zajímá mě ČR, proto čeština.
Propaguji sebe, aby lidé věděli, že něco znám a umím. Musím sdělit, čím se zabývám, co mám za sebou a reference od zákazníků. Dokonce nabízím i práci pouze za referenci http://www.tomas-solar.com/dba4reference/
Mám i vlastní comix http://databazovy-administrator.cz/
Nebo jsem zakládal web pro DBA, teď na něj nemám bohužel čas http://database-administrator.com/
V podstatě návrhy dávám já a konzultuji je se svým dvorním programátorem, se kterým jsem pracoval dříve a který pro mě programuje veškeré věci ve WordPressu. Vím, co od webu očekávám a co by měl umět, pak to je na vlastní realizaci. Jelikož jsem veškeré weby různě předělával, upravoval převáděl atd, tak tam jsem teď možná 20-30tis Kč, ale nelituji toho, protože se mě to líbí. Také jsem poprvé v životě využil služeb profesionální fotografa, aby mě udělal pár fotek, zjistil jsem totiž, že žádnou prezentační doma nemám.
Nevím, to nedokáži posoudit, ale pravda je, že se mě lidé skrze web ptají a někdy z toho vypadne zakázka, třeba přávě teď vidím, že je na webu 5 lidí, 2 z ČR, 1 ze Sudánu, 1 z Indie a 1 ze Slovenska. Kdyby chtěl můžu s nimi začít chatovat online, ale nechám je, ať si projdou články, co je zajímají a když budou chtít, tak mě kontaktují.
Web pro mě není primární prodejní kanál. V poslední době získávám nové klienty přes reference, někdy najdu zajimavou pracovní nabídku, tak společnost oslovím, zda-li by pro ně nebyla zajimavá alternativa spolupráce s kontraktorem.
Každopádně tento rok mám uzavřené smlouvy a práce dostatek na obživu. Nějaké volné dny mám, ale věřím, že se zaplní zajimavou prací.
Ne, cíle a vize musí být, abys věděl, kam jít. Používám úkolovník, jak na menší úkony, tak na dlouhodobější projekty, je příjemné, když si můžu dát hotovo.
V podstatě bych byl spokojený, kdy vše šlo tak, jak poslední 2 roky, to mě vyhovuje, ale to bych nebyl já. Tento rok bych chtěl připojit do vlastního nástroje TSMON tak 60-70 databází, které bych klientům monitoroval. Podle stávajícího trendu, by to mohlo klapnout.
Věřím, že uživatelé databází pochopí, jak je pro ně pravidelná kontrola důležitá, aniž by museli platit horentní sumy za různé programy. Tohle je služba, kterou mohou kdykoli zrušit.
Také věřím, že 2 rozběhnuté projekty dopadnou dobře a vezmu do správy nějakého nového zajimavého klienta.
A hlavně, že moji současní klienti budou spokojeni a dají to vědět dalším.